KRVAVÉ STOLETÍ - RODOKMEN RODU UBRY

KRVAVÉ  STOLETÍ

zdroj: http://www.infoglobe.cz/irsko-historie
        http://cs.wikipedia.org/wiki/Oliver_Cromwell
http://www.houseofbrianboru.blogspot.com
         History of the Irish brigades in the France - John Cornelius OCallaghan
         Dějiny Irska - T.W.Moody

17. století bylo patrně nejkrvavější v irské historii. Byla to doba tvrdého potírání katolíků v Irsku a naši praotcové byli katolíci. Bylo to století dvou dlouhých občanských válek, 1641-1653 a 1689-1691, které si vyžádaly obrovské oběti na životech a ve výsledku vyvlastnily katolické vlastníky půdy.  První rebelie z roku 1641, která odstartovala jedenáct let válčení, začala povstáním katolíků proti anglické a protestantské dominaci, což pak znamenalo masakr několika tisíc protestantských usedlíků. Katolická vrchnost rychle ustanovila Irskou konfederaci (1642-1649), která po intervenci Cromwellových vojsk (1649-1653) nakonec padla. Čtyřleté Cromwellovo tažení bylo nejbrutálnější částí této války. Na jeho konci byla třetina irské předválečné populace mrtva nebo v exilu. Jako pomsta a trest za povstání z roku 1641 byla téměř veškerá půda katolíkům vyvlastněna a darována britským usedlíkům. Několik zbylých domorodých vlastníků půdy bylo přesunuto do neúrodného Connachtu.
Roku 1689 se irští katolíci, pod místodržícím Richardem Talbotem, hrabětem z Tyrconellu a později Patrickem Sarsfieldem, hrabětem z Lucanu, ve „válce dvou králů“ postavili za svrženého katolického krále Jakuba II. v boji s jeho synovcem a zetěm protestantským Vilémem Oranžským. Velkým mezníkem této války bylo vítězství Vilémovy armády v bitvě na řece Boyne, která byla svedena 1. července 1690 u Droghedy,  Rozhodující potvrzení vývoje války znamenalo protestantské vítězství v bitvě u Aughrimu o rok později. Sarsfield ještě nějaký čas vytrvale vzdoroval v Limericku, ale nakonec 3. října 1691 kapituloval.
Po kapitulaci Limericku odplul Sarsfield, spolu se svými 14 000 muži, kteří odmítli přestoupit do Vilémových služeb, do Francie.  Mnozí účastníci tohoto „odletu divokých hus“ (Flight of the Wild Geese) se později proslavili ve francouzských či španělských službách.
Limerický mír nabízel poraženým shovívavé podmínky, ale záhy anglická vláda přitvrdila a roku 1695 zavedla tzv. trestní zákony, které zbavovaly katolíky všech politických a některých majetkových práv. Tím, že nesměli volit ani být voleni do parlamentu, stát se právníky či zastávat vyšší důstojnické hodnosti se 75 % Irů stalo ve své zemi obyvateli „druhé kategorie“.

Sedmnáctému století v Irsku věnuji větší pozornost, protože  bylo pro naše předky nejdramatičtějším obdobím. Po  konfiskacích majetků Cromwellem se jednotlivé rodiny Carrigogunnell rozptýlily po Irsku a prošly mnoha bitvami v Irsku a na kontinentě. Náš prapra...dědeček byl součástí irské armády ve službách Francie. Po Cromwellově teroru, opustilo zemi cca 54.000 mužů a přidali se k armádám Francie a Španělska. Další vlna uprchlíků byla po kapitulaci Limericku, kdy Sarfild odplul se 14 000 muži do Francie, a vytvořili irské pluky známé jako Divoké husy. Tyto irské pluky byly rozpuštěny až na počátku francouzské revoluce v roce 1790.